Hrad Veveří – žalář, pevnost i lesnické učiliště

MČR žen se pomalu blíží, a jelikož se bude letos konat v prostorách hradu Veveří, připravili jsme pro vás něco málo z historie a zajímavostí tohoto místa.

Hrad Veveří se nalézá severozápadně od centra Brna na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou, kterou napájí řeka Svratka. Jde o jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších hradních areálů v celé České republice. Hrad je v současnosti v majetku státu, spravuje jej Národní památkový ústav a od 1.7.2023 bude hrad Veveří oficiálně prohlášen za národní kulturní památku.

Podle pověsti byl hrad založen kolem roku 1059 moravským knížetem Konrádem I. Brněnským, první doklad o Veveří je z roku 1213. Původní pozdně románský a raně gotický hrad rád využíval pátý český král a moravský markrabě Přemysl Otakar II., který zde s oblibou umisťoval své politické odpůrce.

Roku 1311 byl hrad zastaven Janovi z Vartenberka a po svém návratu z Itálie roku 1334 usiloval moravský markrabě a pozdější český král Karel IV. o jeho navrácení. Jeho bratr markrabě Jan Jindřich hrad rozšiřoval a dále opevňoval a užíval ho jako zemskou pevnost i jako pokladnici.

Za husitských válek byl hrad v roce 1424 obléhán, ale nedobyt. To se povedlo až vojsku Matyáše Korvína v roce 1468. Na konci 15. století hrad získal Václav z Ludanic a po něm se střídali další majitelé.

V roce 1645 došlo k obléhání Brna švédskými vojsky a obležen byl i hrad Veveří, který stejně jako Brno náporu útočníků odolal. V roce 1707 získali veverské panství Sinzendorfové, kteří hrad upravili barokně. Roku 1771 byl následně opět hrad dobyt a vypleněn pruskými vojsky.

Poté se zde střídalo opět více majitelů – například syn švédského krále Gustava IV. Gustav Vasa zde dokonce zamýšlel vystavět rodovou hrobku. V roce 1870 došlo zásluhou Heleny Ypsilanti k výstavbě rozsáhlého anglického parku se dvěma skleníky, po roce 1945 zdevastovanými. 

V roce 1908 zde strávili část své svatební cesty tehdejší ministr obchodu Spojeného království Winston Churchilla jeho manželka Clementine.

V roce 1921 měla být většina pozemků zdejšího panství zestátněna, proti čemuž se však postavil poslední šlechtický majitel hradu a panství Veveří baron Mořic Arnold de Forest a téměř šest let vedl spor s Československou republikou o majetek. Roku 1925 nakonec souhlasil s prodejem a s nabídnutou kupní cenou, načež hrad s téměř celým panstvím přešel do vlastnictví státu.

Hrad byl poté zpřístupněn veřejnosti a stal se velice oblíbeným turistickým cílem. V červnu 1928 navštívil hrad Veveří i prezident Tomáš Garrigue Masaryk a objevily se plány na využití hradu jakožto prezidentské rezidence na Moravě, z nichž ale nakonec sešlo.

V součinnosti s památkovým úřadem probíhaly v dalších letech rekonstrukční a památkové práce, které pokračovaly i za nacistické okupace, kdy byl hrad zabaven pro potřeby Wehrmachtu a SS. V té době vznikl v okolí hradu rozsáhlý výcvikový prostor. Koncem druhé světové války zasáhly hrad boje při osvobozování Brna. Tehdy byly poškozeny střechy, fasády i nedaleký kostelík Nanebevzetí Panny Marie na Předhradí.

Hrad byl poté nakrátko opět zpřístupněn, ale počátkem 50. let byl velmi necitlivě upraven pro potřeby Lesnického učiliště, které zde sídlilo přes 20 let. V letech 1972–1999 byl objekt ve správě Vysokého učení technického v Brně, což však nevedlo ke zlepšení jeho stavu. Naopak díky neodborným úpravám došlo k těžkému poškození hradu, které přerušil až příchod sametové revoluce v roce 1989.

Po revoluci byl hrad ponechán svému osudu, od roku 1999 dochází díky Národnímu památkovému ústavu k postupné rekonstrukci hradu i celého areálu. Velkou zásluhu na tom měli i milovníci pétanque a členové klubu PEPEK.

Po dlouhé době byl hrad Veveří v roce 2002 otevřen pro veřejnost a my jsme velmi rádi, že i současná správa hradu je pétanque nakloněna.

S hradem Veveří se pojí i několik pověstí. Dle nich se v prostorách hradu, okolí i v přilehlé kapli nalézá poklad 12 stříbrných soch apoštolů, pocházející z kořisti přinesené Břetislavem I. z tažení do Polska v roce 1039

Další pověst hovoří o velkém pokladu řádu templářských rytířů. Traduje se, že rychlý vzestup řádu byl spojen s nálezem „čehosi významného“, snad svatého grálu či kamene mudrců, v troskách Šalamounova chrámu v Jeruzalémě. Pravdou je, že templáři rozvinuli dobře fungující bankovní systém, díky němuž rychle zbohatli. A jejich bohatství bylo trnem v oku mocným tohoto světa. Francouzský král, který měl u templářů velké dluhy, vyhlásil proti nim spolu s papežem v roce 1307 tažení. Mnoho z nich bylo zatčeno a popraveno, dalším se podařilo uniknout. Velký templářský poklad byl podle pověstí zachráněn a bezpečně přepraven na neznámé místo. Jedním z možných míst, kde by mohl být poklad ukryt, je i hrad Veveří.

Již několik století se zde střídají hledači pokladů, zatím bez přesvědčivého výsledku. V roce 2011 zde byl proveden odborný geofyzikální výzkum, který potvrdil existenci podzemních prostor pod gotickým kostelíkem Matky Boží poblíž hradu, a předpokládá se, že odsud vede chodba až do hradu. Do samotného podzemí se však zatím proniknout nepodařilo. Záhadologové vidí v ornamentu nad vchodem do kostelíka šifru jména Molay, posledního velmistra templářského řádu.

Kdo ví, jaká všechna tajemství hrad Veveří ještě ukrývá.