O pohár města Brna 2013

„Rychle bijte poledne, nebo bude velmi zle,“ pronesl před začátkem finále Jirka Šrubař pověstnou větu z dob obléhání Brna švédskými vojsky. Tehdy Švédi prohlásili, že pokud město nedobudou do poledne, odtáhnou pryč, a mazané Brňany napadla spásná myšlenka odzvonit poledne o hodinu dřív, jak se od té doby ostatně děje až do dnešních časů. Varování hlavního rozhodčího však přišlo vniveč, neboť švédský tým předvedl bezchybný výkon a zaslouženě Brno dobyl již podruhé v řadě.

Mezinárodního turnaje O pohár města Brna – Vars Cup, který se konal opět pod záštitou města Brna, se zúčastnilo šedesát týmů ze sedmi evropských zemí, které na zahájení turnaje osobně přivítali ředitel turnaje Vladimír Husák z pořadajícího klubu Carreau Brno, náměstek primátora ing. Oliver Pospíšil a zástupce hradu Veveří Petr Fedor. Početnou českou základnu doplnily týmy ze Slovenska, Polska, Německa, Skotska, Ruska a Švédska. Na terénech se pohyboval také Ukrajinec Dmytro Bugai, Nizozemec, světoběžník Rubi Gorroňo a jeden frankofonní tým s českými licencemi, který vytvořil Franck a Matyáš Ferlayovi s Benjaminem Hildenbrandem.

Po letech odmlky přijel tým v čele s Andrzejem Slizem. „Byli jsme tu třikrát a třikrát jsme vyhráli,“ připomněl dlouholetý polský reprezentant a již kul plány na další vítězství. Jenže dorazili také loňští vítězové ze Švédska, jejichž jasným cílem byla obhajoba. V týmu sice chyběl hlavní střelec William Silfverberg, který si plnil povinnosti na současně konaném mistrovství světa juniorů, ale jeho náhrada v podobě Jessicy Johansson, švédské ženské reprezentantky, slibovala opět velice kvalitní výkony. Zpestřením byla i účast ruského národního týmu, který se ale nepotkal s přílišnou formou a se dvěma výhrami nepostoupil do závěrečných bojů.

Na rozdíl od loňského roku se počasí vydařilo a hráči si tak mohli plně vychutnat pět kol švýcara, které se hrály přímo pod tyčícím se hradem Veveří. Při prezenci dostal každý tým košonek a tři hadříky s turnajovým logem.V pátek byl navezen nový štěrk a tak byl terén o trochu lehčí než minule. Ti, kteří dohráli, si sedali do strmé stráně do stínu vysokých stromů a z výšky sledovali zbylé zápasy, jiní u občerstvení sbírali síly do dalších bojů a především cizinci spolu vedli nekonečná přátelská klání.

Základní část vyhrál český tým ve složení Petr Fuksa, Kuba Konšel a Vláďa Brázda, který nenašel žádného přemožitele. Pořadatel měl pro každého z nich připravenou jako cenu sportovní tašku a další věcné ceny. Oceněni byli také dva nejmladší účastníci turnaje, kterými byli desetiletí Martin Hájek a Matyáš Ferlay.

Jediné, co kazilo příjemný letní den byly dotěrné vosy, které se hemžily všude kolem, a také oběd, který se skládal z malého řízku a pár nedovařených brambor. „Chtěli bychom se všem hráčům omluvit, nám samotným bylo až trapné vám takové obědy vydávat. Rozhodli jsme se zvolit stejný typ stravování jako v Jaroměřicích, kde byli všichni maximálně spokojeni, ale za stejnou cenu byla kvalita tam a zde neporovnatelná. Místní dodavatel nás hluboce zklamal a můžeme vás ubezpečit, že pro příští rok najdeme dodavatele nového,“ sděluje omluvu celé vedení klubu Carreau Brno.

Do šestnáctky se podařilo postoupit několika českým favoritům i nečekaným týmům. Na nádvoří hradu se po jejich boku představili i Skoti, Švédi, Poláci a Slováci. Pouze Němci a Rusové neměli ve vyřazovacích bojích žádného zástupce.

I zde byl připraven nový povrch, který udělal z loňského nevypočitatelného terénu celkem lehká hřiště. Ta byla lemována stoly a lavicemi, ze kterých sledovali zajímavé zápasy ti, kterým se do vyřazovacích bojů postoupit nepodařilo. Pro pohodlí hráčů i diváků bylo připraveno občerstvení včetně grilování a také osvětlení přímo z hradeb.

Ve čtvrtfinále došlo k předčasnému finále, kdy se na hřišti setkala polská reprezentace se Švédy, kteří do té doby proplouvali turnajem jako nůž máslem. Ani trojnásobní vítězové tohoto turnaje nenašli Achillovu patu švédského tripletu a prohráli 10:13. Do semifinále se podařilo dostat jen jednomu českému týmu, a to Fanovi Kaplánkovi s Pavlem Burešem ml. a Jardou Vlkem. Čechy a Seveřany pak doplnily týmy z Polska a Slovenska.

Loni se z druhého místa radoval Vlado Michalka, Michal Stano a Maťo Lampert. Letos postavili stejný tým a až do semifinále se jim velmi dařilo. Jenže i naši východní sousedé si vylámali zuby na Švédech, a tak se museli spokojit s třetím místě. V druhém semifinále si polský tým pod vedením Dominika Pilarského poradil s posledním českým zástupcem, na kterého nakonec zůstalo místo pod stupni vítězů.

„Kdybych byl ve finále, tak ty Švédy porazím,“ pronesl rádoby vážně Michal Preuss, sedící na trávě hned vedle finálového hřiště. „Možná tak v Člověče, nezlob se, Maníku,“ uzemnil ho Kuba Konšel a oba pobaveně začali sledovat nejdůležitější zápas dne. Finále slibovalo zajímavou podívanou, ta ale netrvala příliš dlouho, neboť bylo už po necelé hodině dohráno. Švédi předvedli opět velice profesionální výkon a nedali Polákům jedinou šanci.

Švédi tedy podruhé v řadě dokázali brněnský turnaj vyhrát, a pokud se podaří vše domluvit, přijedou se příští rok pokusit zkompletovat zlatý hattrick. Kromě prize money a putovního poháru si do Švédska odvezli také poháry, skleněnou soupravu na slivovici a další věcné ceny. Ty byly spolu s modrými turnajovými tričky připraveny pro každého, kdo se umístil do osmého místa.