Vars Cup vyhrála česká reprezentace mužů

Brno – Mistrovství Evropy mužů v Bulharsku se blíží a česká reprezentace nabírá formu. V sobotu si na mezinárodním turnaji Vars Cup poradila se všemi soupeři a bez jediné prohry zvítězila. Druhé místo obsadili otec a syn Korešovi s Tomášem Michálkem. Úspěch slavila i česká reprezentace žen, která obsadila bronzovou příčku. Cizinci se tentokrát neprosadili.

Dvanáctý ročník mezinárodního turnaje Vars Cupu – O pohár města Brna přilákal šedesát tři trojic z Česka, Slovenska, Maďarska, Německa a Skotska. Největší osobností však byl trojnásobný mistr světa, Francouz Eric Sirot. „Vars Cup má jako jediný ve Střední Evropě tu čest ho přivítat,“ oznamoval jeho spoluhráč Petr Fuksa, který si jistě brousil zuby na vítězství. S Ericem Sirotem hráli na hradě již dvakrát, ale ani jednou nezvedli nad hlavu putovní pohár. Do třetice to chtěli změnit, ale nakonec jim ve čtvrtfinále vystavil stopku tým Milana Haška. „Nevadí mě, že jsme prohráli, ale jak jsme prohráli,“ komentoval překvapivý výsledek Jakub Konšel, který doplňoval frankofonní tým stejně jako loni.

Na novém štěrku

Pět základních kol se odehrálo na parkovišti pod hradem Veveří, kde den před turnajem organizátoři z klubu Carreau Brno připravili zázemí pro hráče. Je to turnaj na zelené louce, kam se musí veškeré věci přivést. „Nasypali jsme a rozhrabali i jemnou vrstvu štěrku, aby se vám lépe hrálo,“ sděloval hráčům úpravy terénu Petr Jakubek, který se jinak staral o ozvučení celého areálu.

Když se auta příchozích seštosovala na provizorním parkovišti a až hráči dojedli koblihovou snídani, turnaj mohl vypuknout. Po druhém kole se s malým opožděním podával oběd a účastníci měli po celou dobu k dispozici další občerstvení. Novinkou byl i stánek Active O2 s okysličenou minerální vodou z bavorských Alp, která je ideální pro sportovní výkony a kterou vyhrály i čtyři nejlepší týmy.

Obhájci skončili brzy

V horkém letním počasí se v základních kolech dařilo nejlépe týmu Erica Sirota, který ani jednou neprohrál a díky lepšímu bucholzovi vyhrál cenu pro nejúspěšnější tým základní části. Obsazení osmifinále, které se již přesouvalo přímo na hrad, čítalo mnoho překvapení. Chyběli v něm například loňští obhájci Jiří Grepl, Vladimír Brázda a Michal Preuss nebo maďarská mužská reprezentace. Brána na hrad zůstala zavřena i Slovákům, kteří smolně obsadili sedmnáctou a osmnáctou příčku.

Naopak postoupit se podařilo Skotům i Němcům. Největším překvapením byla přítomnost týmu Milana Dřevojana, který se zjevil odnikud a čtyřikrát vyhrál. „Kdo to je?“ ptal se nejeden hráč a odpovědí mu bylo, že to jsou hráči z Ratišovic, kteří sice často nejezdí, ale hrají denně. Velké překvapení způsobil i nejmladší tým turnaje ve složení Kateřina Froňková, Vojtěch Bílek a Jan Vorel, který sice do šestnáctky nepostoupil, ale svým skvělým výkonem zaskočil ženskou reprezentaci. Ta sice zápas ve druhém dodatečném náhozu otočila ve svůj prospěch, ale byla velmi blízko nečekané prohře.

Hrad Veveří cizinci nedobyli

Osmifinále již ohraničily kamenné hradby a na příhrádku započaly zajímavé bitvy. Kulisu kromě pozvolna stoupajícího měsíce a horkovzdušných balónů dokreslili diváci, kteří sledování zápasů prolínali grilovaným masem. Čtvrtfinále byl letošní strop pro cizince. Vypadl nejen Eric Sirot, ale i Němci. Skotové padli ještě o kolo dřív. Tím pádem bylo jisté, že podstavec putovního poháru neobohatí žádná cizokrajná jména a Češi trochu stáhnou zahraniční nadvládu na tomto turnaji. V historii totiž Češi vyhráli pouze třikrát. Dvakrát se o to postaral tým Varanů a loni již zmiňovaný tým Grepl-Brázda-Preuss. Nejúspěšnější zemí jsou zatím Poláci, kteří zvítězili čtyřikrát. Dvakrát v řadě pak vyhráli Švédové, jednou Maďaři a první ročník ovládli Belgičané v čele s Claudym Weibelem.

Mužská a ženská reprezentace se spolu střetla v semifinále a byl to poměrně vyrovnaný zápas, který nakonec lépe zvládli muži. Druhé semifinále bylo ale ještě vyrovnanější. Korešovi s Tomášem Michálkem se sice dostali do rychlého vedení, ale poté začali stagnovat a tým Milana Haška začal dotahovat. Výborný výkon podal na plasu Pavel Hejl starší, který soupeře stále nutil střílet. Otočení zápasu ale zhatily neproměněné šance a Korešovi s Michálkem zaváhání využili. „Ve dvou náhozech nám mohli dát klidně dvě pětky, ale nakonec z toho byly jen dva body, což nás zachránilo,“ přibližoval průběh zápasu Tomáš Michálek.

Mužská reprezentace ve formě

Finále už tak napínavé nebylo. Mužská reprezentace měla i díky možnosti střídání více sil a zápasu dominovala. Soupeř už nezvládl přepnout na vyšší obrat a musel se smířit se stříbrem. „Když to vezmu tak, že jsem tu v noci hlídal areál a už ve druhém kole myslel, že při hře usnu, tak je druhý místo dost dobrý,“ usmíval se Tomáš Michálek.

Třetí místo si suverénně vybojovala ženská reprezentace. „Nejtěžší zápas byl v osmičce s Danem Bílkem. Proti hráčům z vlastního klubu se prostě hraje těžce. I když proti Vojtovi Bílkovi to bylo možná ještě těžší,“ hodnotila Lucie Venclová.

Pro nejúspěšnějších osm týmů byla připravena turnajová trička a věcné ceny. První čtyři týmy si navíc rozdělily prize money v hodnotě 15 000 kč, poháry a minerální vody. Vyhlášení proběhlo kolem půlnoci, kdy z příhrádku odešli i ti nejvěrnější fanoušci.

1. MÍSTO

Tomáš Kutý 
(SKP Hranice VI – Valšovice)

Jaroslav Vlk 
(POP Praha)

Petr Juráň 
(Carreau Brno)

Franck Ferlay 
(Carreau Brno)

2. MÍSTO

Jiří Koreš starší 
(PC České Budějovice)

Jiří Koreš mladší 
(PC České Budějovice)

Tomáš Michálek
 (Carreau Brno)

3. MÍSTO

Sylva Mrázková 
(PC Kolová)

Lucie Venclová 
(1.KPK Vrchlabí)

Dorota Hájková 
(PEK Stolín)

Hana Šrubařová 
(Carreau Brno)

Tagged with: ,